Troska blog

Už nějaký čas pročítám různé tipy a návody jak toho za den stihnout co nejvíc, jak být produktivní, jak věci zbytečně neodkládat a jak se z toho ještě ke všemu nezbláznit. Takových všemožných rad a návodů je všude spousta, takže si občas říkám, že kdybych místo čtení jak se mají věci dělat ty věci rovnou udělal, měl bych dávno všechno hotovo a teď si v klidu užíval volna. Ale o tom teď psát vlastně nechci, to si nechám zase na jindy. Dneska bych chtěl probrat jedno pravidlo, které jsem poprvé slyšel tuším od Petra Máry v rámci nějakého jeho povídání o GTD a které pro mě opravdu funguje (i když to určitě nebudu citovat doslova):

Hoď to všechno na papír

Je to vlastně hrozně jednoduchá věc. Pořád s sebou nosím tužku a kus papíru a kdykoliv mě něco napadne, napíšu si to. Sedím s přáteli v hospodě a napadne mě, co ještě musím dnes udělat než půjdu spát – napíšu si to. Jedu tramvají a čtu si. Přitom mě napadne, že kamarád bude mít za týden narozeniny – napíšu si to. Někdo mně požádá, zda bych pro něho příští měsíc neudělal nový web – napíšu si to… Ale co je na tom vlastně tak bezva?

Nezapomínám

Jednu dobu jsem razil bezva teorii – nepíšu si co mám udělat, na půlku věcí zapomenu a ušetřím tak spoustu času. To sice krátkodobě funguje, ale ve výsledku pak člověk často zapomene i na něco důležitého. V lepším případě si na to vzpomenete ještě “včas” a pak obvykle nezbývá než dělat na tom dnem i nocí, spát 4 hodiny denně a hodinu před deadline obvykle ještě ladit drobnosti a psát dokumentaci. V tom horším případě si na to vzpomenete až po deadline a pak už je to opravdu jedno. Potom již není záchrany.

Takto, když mám vše na papíře, mám přehled co a do kdy je potřeba udělat. Můžu si tak práci lépe rozplánovat a vyhnout se klasickému stresu, kdy člověk ví, že to prostě nestíhá, ale nemůže s tím nic dělat.

Mám čistou hlavu

Podle mě ještě větší výhoda psaní si všeho na papír je, že máte klid. Znáte ten krásný pocit, kdy si jdete lehnout a nemyslíte na to, co budete (musíte) dělat zítra? Spousta lidí večer před usnutím probírá, co všechno ještě musí udělat a na co nesmí zapomenout. To se pak ale obvykle projeví i na kvalitě jejiich spánku, takže ráno se cítí jako kdyby téměř nespali (což je vlastně pravda, protože mozek neměl šanci si odpočinout).

Právě v takových případech je perfektní věc se sebrat, napsat všechno co se vám honí hlavou na papír a ten s klidem odložit, protože si ho můžete přečíst a probrat ráno. A spát jdete s čistou hlavou, takže ráno budete podstatně odpočatější a snáz se vrhnete na plnění úkolů, které jste večer pustili z hlavy.

No a pak je tu ještě ten skvělý pocit zadostiučinění, když máte úkol hotový a můžete ho přeškrtat, zmuchlat a zahodit. A to prostě stojí za to.