Nebaví mě, když mi pořád někdo diktuje, co má a co nemá obsahovat moje heslo a ještě ke všemu řeší jeho délku. Když jsem hlupák a jako heslo si nastavím “1234”, tak je to moje chyba a musím počítat s tím, že se mi do účtu nejspíš někdo nabourá ne? Snad každý člověk připojený do Internetu přece ví, jak by mělo takové “silné” heslo vypadat. Hlavně aby si zabezpešení dořešili taky weby, které nás stále bombardují tím, co všechno musí naše heslo obsahovat.
Ale co mi vadí ještě víc, než když mi někdo cpe, že do hesla musím přidat číslici je, když mě někdo omezuje tím, co do hesla nepatří. Když mám vymyšlené opravdu silné heslo, za které by mi jiné služby děkovaly a heslo by si dali na výstavku, protože takovou šílenost u nich ještě nikdo nepoužil. A místo smajlíka s textem “Opravdu neprůstřelné heslo” vidím chybovou hlášku, že tohle už je vážně moc, ať to koukám zjednodušit. Takové služby obvykle nepoužívám, protože to vzdám už u registrace.
Toto je příklad z administrace TNS AISA, kde jsem si obnovil zapomenuté heslo (už mi došlo, proč jsem si původní heslo nepamatoval) a chtěl ho změnit na své obvyklé. Naneštěstí marně.
